1. Krok: Výběr podle stylu jízdy
Klasický styl (Classic)
Tradiční jízda v předem vyfrézované stopě. Lyže jsou delší, mají výraznou špičku a uprostřed (pod botou) takzvanou stoupací komoru. Ta se při odrazu prošlápne, opře se o sníh a umožní vám odraz dopředu.
Kombinované (Combi)
Kompromis pro ty, kteří chtějí střídat klasiku i bruslení a nechtějí kupovat dvoje lyže. Jsou zlatým středem z hlediska tvrdosti i délky. Tip: Pro klasiku na nich musíte namazat stoupací vosk, pro bruslení ho musíte smýt.
Bruslení (Skate)
Moderní, rychlý styl připomínající jízdu na ledních bruslích. Jezdí se na širokých, upravených manšestrových pruzích. Skateové lyže jsou kratší, celkově tvrdší, mají plochou špičku a nemají žádnou stoupací komoru (skluznice je hladká po celé délce).
Backcountry (Turistické běžky mimo stopu)
Širší a robustnější běžky, často s ocelovými hranami. Jsou určené pro objevování panenské přírody mimo upravené trasy. Boří se mnohem méně než závodní speciály a snesou hrubé zacházení.
2. Krok: Alchymie stoupací komory (Pouze pro klasiku!)
U klasických běžek musíte vyřešit, jak zajistíte, aby vám lyže při odrazu do kopce neklouzala zpět (nepodkluzovala). Máte tři možnosti:
Voskové běžky (No-wax)
Tradiční cesta pro fajnšmekry. Do stoupací komory si sami mažete stoupací vosky (podle teploty a struktury sněhu). Když se trefíte, je to nejrychlejší svezení. Když ne, lyže buď drhne, nebo klouže.
Šupiny (Lisovaný protismyk)
Skluznice má pod botou vyfrézované zoubky. Fungují vždy a všude, nemusíte nic mazat. Jsou ale hlučné a v klesání vás budou trochu brzdit. Ideální pro čistě rekreační turisty.
Skin (Mohér pásy)
Absolutní hit posledních let. V oblasti pod botou je zapuštěný textilní magnet (pás z mohéru či nylonu), který má chloupky orientované jedním směrem – dopředu klouže, dozadu se zasekne. Funguje skvěle v 90 % sněhových podmínek, je tichý a rychlý.
3. Krok: Hmotnost a délka – Klíč k úspěchu
Zapomeňte na pravidlo „běžky o 20 cm delší než postava“. Každý model běžky má od výrobce přiřazenou hmotnostní tabulku.
Proč je váha zásadní?
● Pokud jste pro danou délku běžky příliš lehcí, lyži při odrazu neprošlápnete, stoupací komora (nebo skin/šupina) se nedotkne sněhu a vy budete na místě zoufale prokluzovat.
● Pokud jste příliš těžcí, lyži prošlápnete i při běžném skluzu. Stoupací část bude neustále drhnout o sníh a vy se nadřete a vůbec nepojedete.
Orientační délky (pokud váhově odpovídáte průměru):
● Klasické běžky: by měly být o 15–25 cm delší než vaše výška.
● Skateové běžky: by měly být o 5–15 cm delší než vaše výška (kratší kvůli lepší manévrovatelnosti při bruslení).
Pozor na kompatibilitu vázání!
Při nákupu běžek a bot si musíte dát pozor na to, aby k sobě pasovaly systémy vázání. Dnes na trhu dominují dva hlavní světy, které jsou naštěstí částečně propojené:
1. NNN (Rottefella) / Prolink (Salomon) / Turnamic (Fischer): Tyto systémy mají dvě podélné drážky a jsou dnes v podstatě vzájemně kompatibilní (bota Prolink pasuje do vázání NNN apod.).
2. SNS (Salomon): Starší systém s jednou širokou středovou drážkou. Dnes se již téměř nevyvíjí, ale stále na něj můžete narazit. Boty SNS nepasují do vázání NNN a naopak!
Praktické tipy na závěr
1. Boty vybírejte podle stylu: Boty na klasiku jsou nízké a měkké v kotníku, abyste mohli ohýbat chodidlo. Boty na skate jsou naopak vysoké a mají pevnou plastovou nebo karbonovou manžetu, která drží kotník zpevněný při odrazech do boku.
2. Hůlky jsou delší než na sjezdovky: Na klasiku potřebujete hůlky sahající zhruba po ramena (výška * 0,83). Na bruslení (skate) jsou potřeba ještě delší, sahající přibližně pod nos či bradu (výška * 0,89).
3. Péče o skluznici: I když máte běžky se skinem (pásy) nebo šupinami, skluzné části (špičku a patu) musíte pravidelně voskovat tekutými nebo zažehlovacími parafíny. Suchá skluznice zbělá, oxiduje a nejede.
